Beresheet a Chandrayaan-2 aneb Jak Izrael a Indie dobývají po svém Měsíc

Kolik je na Měsíci vody? Indové to chtějí zjistit průkopnickým přistáním u temného jižního pólu

Časopis Science se věnuje plánům Indie na přistání poblíž jižního pólu Měsíce, které označuje jako riskantní a bezprecedentní. Už letos v létě by měla indická kosmická sonda vysadit vozítko na odvrácené straně Měsíce na pláni vzdálené asi 600 kilometrů od měsíčního jižního pólu. Článek připomíná, že do takové oblasti se kosmické vozítko pustí poprvé. Všechna předcházející vozítka jezdila poblíž měsíčního rovníku.

„Lander Beresheet byl vypuštěn raketou Falcon 9 spolu s telekomunikační družicí Nusantara Satu,“ upřesnil v pořadu Leonardo Plus odborník na kosmonautiku a šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz Dušan Majer.

Izraelský stroj má v plánu pomocí několika zážehů postupně protáhnout vlastní oběžnou dráhu. „V nejnižším bodě své dráhy vždy zapálí motor, zrychlí a díky zákonům nebeské mechaniky to způsobí, že ten nejvzdálenější bod se trochu vzdálí od Země.“

Obvykle cesta k naší přirozené družici trvá dva až tři dny, ale izraelské sondě zabere skoro dva měsíce. Takový manévr je ekonomicky výhodnější. Izraelci si tak mohli dovolit letět jako sekundární náklad. Nusantara Satu vážila skoro čtyři tuny, ale Beresheet vážil v plně natankovaném stavu jen 600 kg.
Dušan Majer

Tento úkon provede lander několikrát, až se jeho dráha dostane k Měsíci. „Tam přijde další zážeh, aby stroj vstoupil na jeho oběžnou dráhu.“

Váha sondy zásadně ovlivňuje cenu za start, připomněl expert. „My sice nevíme, kolik Izraelci zaplatili za tuto sdílenou misi, ale víme, že celý vývoj landeru stál 95 milionů dolarů, takže jde o mimořádně levnou sondu. Tomu odpovídá i výběr přeletové dráhy, který je také podřízený ceně.“

„Sonda je malá, z její celkové váhy 600 kg asi 400 tvoří palivo, Takže jde vlastně jen o velké palivové nádrže, čtyři nohy, řídicí systém, fotovoltaické panely a pár vědeckých přístrojů.“

Izraelská soukromá společnost SpaceIL, která za sondou Beresheet stojí, šetřila každý gram. Proto nemá lander ani velkou tepelnou izolaci. Takže po přistání bude fungovat zhruba asi dva pozemské dny a pak bude slunečním zářením prakticky upečen.
Dušan Majer

Indický projekt Chandrayaan-2 navazuje na zkušenosti se sondou Chandrayaan. „Rozdíl mezi oběma misemi dokazuje, že si Indové hodně věří. První stroj pouze obíhal kolem Měsíce, ale jeho následovník se bude skládat ze tří částí.“

NASA zveřejnila 19 tisíc hodin nahrávek z letu Apolla 11 na Měsíc

Pokud jste fandové objevování vesmíru a máte opravdu hodně volného času, můžete si nově poslechnout 19 tisíc hodin nahrávek z prvního úspěšného přistání člověka na Měsíci.

„První část sondy zůstane na oběžné dráze Měsíce, který bude zkoumat z oběžné dráhy, dvě další části tvoří stacionární lander, který přistane na povrchu luny a bude provádět měření, a rover, který se bude pohybovat v okolí místa přistání. Jsou to tedy tři mise v jedné.“

I když je možné, že se Izrael nebo Indie časem vydají ke vzdálenějším cílům, pro začátek a pro nasbírání zkušeností je Měsíc ideální, soudí odborník.

Proč je Měsíc pro relativní nováčky v kosmickém výzkumu tak lákavý? Je blízko, zatímco Venuše, Mars a podobně jsou mnohem dál. Letí se tam několik měsíců, je problém se zpožděním signálu, kosmickou radiací a podobně.
Dušan Majer

Izrael testuje vlastní platformu landeru i pro případné budoucí obchodní účely. „Mohl by plnit funkci jakéhosi dopravce na lunární povrch. Samotný stroj by se ale musel změnit, protože je velice malý.“

„A Indové by do budoucna stáli určitě i o průzkum Měsíce z pilotovaného hlediska. Ale jejich kosmická výprava by se mohla uskutečnit až po roce 2022, a to hovoříme jen o oběžné dráze Země. O tom, kdy se Indové vypraví na Měsíc, můžeme jen spekulovat,“ shrnul Dušan Majer.

Na Mezinárodní vesmírnou stanici se chystá nová posádka s novými úkoly. Jaké další plány má Elon Musk ve vesmíru? Poslechněte si celé Leonardo Plus!