Australská punková želva a další ohrožení plazi často žijí v zalidněných oblastech

Když se před lety začala médií šířit informace, že se želva, která žije v řece Mary v australském Queenslandu, dostala na mezinárodní seznam ohrožených druhů, reagovali na to lidé z celého světa, včetně příznivců rockové hudby.

Mary River si jako jeden z ohrožených druhů vybrali i autoři aktuální velké studie, zveřejněné v časopise Nature Communications. Kvůli svému vzhledu dostala želva české jméno krátkokrčka dlouhoocasá, pozornost vyvolává ale hlavně její pokrývka těla, proto má přezdívku punková.

Na hlavě a na hřbetě, na zádech nebo krku některým jedincům rostou řasy. „Mají na hlavě řasovou chocholku, která vypadá jako punkové číro,“ popisuje herpetolog Václav Gvoždík.

Karibik, Indie a ostrovy

Studie, jíž byla želva součástí, pojednává o těch oblastech na světě, kde žijí hodně odlišné druhy plazů, zejména ty, kterým už nezůstal jiný blízký žijící příbuzný. Vědci se zajímali jak o plazy, kteří jsou výsledkem poměrně „nedávné“ evoluce, tak o ty, kteří měly předky z druhohor nebo třetihor. „Mluvíme o desítkách milionu let starých evolučních linií,“ vysvětluje Gvoždík.

Čtěte také

Za 50 let může zmizet až třetina dnešních druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu

Výsledkem studie bylo zjištění, že ohrožené druhy mnohdy žijí právě v oblastech poznamenaných výraznou lidskou činností – v Karibiku, v horách indické provincie Západní Ghát nebo na ostrovech v Jihovýchodní Asii.

Překvapivě menší lidský tlak na plazy ekologové zaznamenali v deštných pralesech Amazonie, v horách Bornea nebo v některých oblastech na jihu Afriky.

Ještěr z Číny

Příkladem dalšího ohroženého plaza z uvedené studie je krokodýlovec čínský, potomek starší evoluční linie z přelomu druhohor a třetihor. „Do dnešní doby přežil jeden jediný druh, který žije v jižní Číně,“ uvádí herpetolog.

Čtěte také

Ryba korálových útesů pyskoun rozpůlený se možná pozná v zrcadle

Krokodýlovec je ještěr střední velikosti, který rád šplhá po stromech, ale zároveň rád plave a je dobrý potápěč. „Obývá rád říční prostředí, kde s oblibou požírá šneky, má robustní hlavu, aby měl silné svaly na louskání šnečích ulit,“ líčí Gvoždík.

Vědec z osobní zkušenosti upozorňuje i na některé ohrožené druhy v Africe. „V Kamerunu žije řada endemických chameleonů, kteří jsou vázáni jen na tropické horské lesy,“ říká badatel s tím, že by tyto druhy nemusely přežít, když jim zmizí přirozený biotop – vlhké a na tropické poměry chladné klima.

Sherlock a střih genů

K ochraně ohrožených druhů živočichů by podle jiné aktuální studie mohly přispět v  posledních letech mezi vědci velmi populární molekulární nůžky. Metoda známá jako CRISPR-Cas9 se už hojně používá k editaci genů.

Čtěte také

Návrat vyhynulých ptáků na Nový Zéland by trval 50 milionů let

Američtí autoři studie využili obdobnou techniku na platformě zvané SHERLOCK a s její pomocí dokázali rozeznat dva druhy ryb – korušek. Ve Spojených státech totiž už 20 až 30 let vytlačuje původní americkou korušku její invazní příbuzná z Asie.

„V zoologii existuje řada tzv. kryptických druhů, které lidským okem nedokážeme snadno rozeznat,“ upozorňuje Gvoždík. Výhodou uvedené biotechnologické metody je, že ochranáři vědí, jaké hejno kolem proplulo, už za pár minut. 

K rozlišení domácího a invazního druhu stačí stěr z těla, trochu rybího slizu nebo kousek ploutvičky. Výsledek vědci zjistí z proužků, které fungují na podobných chemických principech jako těhotenský test, anebo fluorescenční metodou.