Když vtrhl před lety koncept Airbnb na „scénu“, vyvolalo to více méně samé nadšení. Sdílená ekonomika! Konečně se lidem dává možnost nakládat se svými majetky, jak chtějí a drobně si u toho přivydělat.
Stačí odjet na dovolenou a pronajmout svůj byt někomu, kdo přicestoval k nám. A pronajmout si zase jiný takový byt v jiném městě.
Měsíční nájem ve výši skoro 100 000? Luxusní kavárničky a gurmánské obchůdky? Pro většinu lidí to asi nebude to první, co se jim vybaví, když se řekne Žižkov. Některé části této čtvrti, dříve spojované nejčastěji s dělníky a bohémou, tak ale dnes už vypadají. Někomu to vadí, jiní nový vzhled vítají, těžko ale popřít, že se Žižkov gentrifikuje. Jaké hrozby, ale i možné výzvy, s sebou tenhle proces přináší?
Jenže navzdory krásně znějícím heslům o sdílení domovů se z Airbnb brzo stalo to, co řada ekonomů a sociologů predikovala: byznys, který se významným způsobem podílí na komplikaci života původních obyvatel, vedoucí někdy až k jejich vysidlování, na zvyšování nedostupnosti bydlení, zneužívání veřejných peněz a v neposlední řadě i na klimatické změně.
Pronajímat byty na Airbnb se vyplatí dvakrát až třikrát více, než dlouhodobé nájmy. A podle analýzy, kterou vyhodnocovala firma AirDNA a pracuje s ní třeba i pražský Institut pro rozvoj a plánovaní města, se tento typ výdělku týkal více než dvanácti tisíc bytů v hlavním městě.
Nejnovější čísla ukazují, že drtivá většina z nich – celé čtyři pětiny – fungují na byznysovém, nikoliv sdíleném modelu. Jinými slovy, že je Airbnb utajeným hotelem, ze kterého se neplatí daně, a který významně ovlivňuje životy těch, kteří se pohybují nebo žijí v jeho okolí.
Výdělek na úkor veřejného prostoru
Jenom na Starém městě je v tomto režimu každý pátý byt, ale zasaženy jsou takřka všechny oblasti širšího centra, nejvíce pak Praha 2 a 3, které společně s „jedničkou“ tvoří dvě třetiny celého pražského Airbnb.
O službách takzvané sdílené ekonomiky, jako je Uber nebo Airbnb, často čteme texty, které je představují v negativním světle. Airbnb, které umožňuje každému pronajímat volný pokoj nebo byt, může prý za vylidňování center měst, krachující hotely a zvyšující se ceny nájmů. Uber zase v tomto narativu likviduje taxislužby a vykořisťuje řidiče. Tak jednoznačné to ale nebude.
Jak navíc poukazuje podrobná infografika Hospodářských novin, 70 procent pronajímatelů pronajímá dvě a více jednotky. A výdělky? Ty se v Praze pohybují kolem 3,3 miliardy ročně, čímž stát přichází o stovky milionů na daních.
Hlavní město se nyní snaží s problémem něco dělat. Velká evropská města nás v debatách samozřejmě předběhla, je ale určitě dobře, že kritická diskuze se dostavila i k nám a spolu s ní snaha o nějaké to řešení.
Občas zaznívá, že Airbnb je z hlediska bydlení jen marginální problém. Ano, není tak palčivý jako ty další – především vysoký podíl investičních bytů v Praze, absence veřejné výstavby, nízké a neprogresivní zdanění bytů (ve smyslu víc bytů, větší daně) nebo větší kontrola a tlak na developery směrem k tomu, co staví, jak a pro koho. Stále ale mluvíme o více než deseti tisíci bytech, což při jednoduchém propočtu znamená bydlení klidně pro 30 tisíc lidí. A to prostě není zanedbatelné číslo.
Paříž pokračuje v boji proti spekulacím s nemovitostmi. S větší razancí začala trestat majitele domů, kteří nelegálně pronajímají své byty přes webové služby, jako je například Airbnb.
V Česku se dnes řeší různé způsoby, jak s Airbnb bojovat: povinnost nové kolaudace, zavedení poplatku z ubytovací kapacity. Ten se na soukromé ubytování nevztahuje a mohl by vynést 50 milionů ročně, a to ačkoliv stále platí úprava z roku 1990. Při nové úpravě by to mohlo být řádově mnohem víc.
Ze všech návrhů, které se dnes ve vztahu k Airbnb diskutují, dává ale největší smysl zavedení omezeného počtu dnů na krátkodobý pronájem. Jenže zrovna ten se u nás tolik neřeší. Tento princip už mají v Barceloně, která je masivním turismem nezdravě zatížená, a kde se kvůli řadě negativních externalit z turismu stal nepřítel číslo jedna.
Právě krátkodobé pronájmy v tom hrály hlavní roli a není se čemu divit. Pronajímání přes Airbnb znamená výdělek na úkor veřejného prostoru, ale i na úkor intimního a osobního prostoru – dalších lidí v domě (pokud zde nějací zbyli a není celý veden v režimu Airbnb). Je to byznys bez pravidel, na který město často doplácí: v oblastech jako je třeba svoz odpadu.
Apolena Rychlíková|foto:Jan Bartoněk, Český rozhlas
Krátkodobé pronájmy navíc zvyšují ceny dlouhodobých nájmů, takže přímo ovlivňují životy dalších lidí ve městě. Je proto dobře, že se Praha konečně odhodlává k nějaké reakci. Jenže aby měla smysl a dál neprohlubovala frustraci těch, kterým Airbnb otravuje každodenní život a narovnala stávající nerovnosti, bude muset být mnohem tvrdší a přísnější. Najde k tomu někdo z politické scény odvahu?
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
