Škola už nemusí být nuda. Stačí jen chtít a mít osvíceného ředitele...

22. červen 2018

Dá se totiž třeba učit i venku. Matika, výtvarná i tělesná výchova, nejrůznější pracovní činnosti, ale i čeština, kdy si třída „někam zaleze“ a pak všichni, třeba ve stínu lípy, čtou doporučenou literaturu. Nevěříte?

„Na PET lahvi utěsněné vatou se dá krásně ilustrovat, jak vypadají plíce kuřáka. Dehet, který vata z vypálené cigarety zachytila, se kuřákovi usazuje v plicních sklípcích nebo na průduškách a průdušinkách…“

Přesně takto vypadal názorný příklad podaný paní učitelkou Základní školy J. V. Sládka ve Zbirohu. A reakce děti? „Je to hnus. Řeknu to doma tátovi a babičce, kteří kouří. Já kouřit nikdy nebudu,“ komentuje to jeden ze žáků paní učitelky Marcely Šebové.

Do iniciativy Učíme se venku.cz se už zapojilo přes 3 tisíce českých škol na nejrůznějších stupních školního vzdělávání. Alespoň to tvrdí ředitel nadace Tereza Petr Daniš. „Všemožně se snažíme podporovat kantory, aby vyšli ze tříd a škol. Máme pro ně připravené lekce, rady, jak překonat překážky, včetně zkušeností a rad těch, co už venku jsou a učí.“

Je to zdarma

Nic ale není povinné. „Nemusíte se nikde přihlásit, ani si dávat závazky a něco slibovat či dokonce platit,“ doplňuje Daniš. Je ale učení mimo školu vůbec legální? „Nejsem právník, ale nakolik jsme prošli naši legislativu, tak se na tento způsob vyučování nedívá vůbec, takže ji ani nezakazuje. Stejně přece děti jezdí na exkurze nebo do kin či divadel. Jedinou podmínkou je další dospělý u třídy s víc než 20 dětmi.“

Jindřiška Báťková s dětmi v lese

Projekt Učíme se venku vítá i ministerstvo školství (MŠMT) ústy ředitele odboru předškolního, základního, uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslava Faltýna.

„Ministerstvo je pro každý dobrý projekt, který se snaží žákům zvyšovat srozumitelnost učiva. Klíčové je, že podle nejednoho z výzkumů naše žáky škola nebaví a často se nudí. Což o to, oni se nudí i doma, ale pokud přijde škola s nápadem na zvýšení jejich motivace a poskytne dětem zpětnou vazbu, může je to podpořit i k učení se učit,“ myslí si Faltýn.

Liberalizace školství

Podle ředitele ministerského odboru „nastala po roce 1990 ve školství velká liberalizace. Ve volbě vzdělávacích metod, forem i obsahu. Dnes máme závazný rámec obsahu a cílů, které musejí všechny školy opravdu respektovat. Konkrétní metody jsou však v kompetenci škol, dle potřeb žáků, podle toho, co umějí sami pedagogové nebo třeba podle zaměření celé školy.“

Celkem 25 dětí může přijmout nová kontejnerová školka v Plavu

Děti ve školce (ilustrační foto)

V Plavu na Českobudějovicku roste nová mateřská škola. Sloužit bude i dětem z okolních obcí, ve kterých podobné zařízení chybí. Pojme 25 dětí a její součástí bude kuchyň, venkovní hřiště nebo bylinková zahrádka.

Stejnou zkušenost má i Daniel Pražák, místopředseda iniciativy budoucích pedagogů Otevřeno. „Učitelé mají z mého pohledu dnes obrovskou volnost. Nikdo mě nenutí, kdy mám co učit, můžu klidně své dva obory (biologii a chemii) spojit a učit jako jediný předmět. Dodržovat musím rámcový vzdělávací program, ale zbytek je pouze na řediteli.“

Ptal se i dalších začínajících kolegů a kantorů, jestli je to tak i u nich. „Odpovědi byly dost protichůdné. Někteří se snažili inovace jako je tahle do školy zavést a dostali pěkně přes prsty. Někde je ale naopak velké kantorsko-ředitelské souznění, a pak se dají dělat naprosto úžasné věci. Znám ale taky několik alternativních soukromých škol, kam bych své dítě nikdy nedal, a naopak plno spádových základek, kde se dějí naprosto úžasné věci,“ dodává Pražák.

autoři: Kristýna Křupková , lup
Spustit audio

Související