Adam Černý: Katalánská slepá ulička
To, čeho jsme svědky od loňského roku a co vyvrcholilo nepodařeným pokusem prosadit samostatnost jednoho z nejbohatších regionů Španělska, nese znaky latinskoamerické telenovely.
Patří k ní i poslední otočka bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterou ohlásil ze svého dobrovolného bruselského exilu.
Na začátku stálo odhodlání stoupenců nezávislosti prosadit svou myšlenku referendem, což vypadá sice jako způsob, ale co španělská ústava zakazuje.
Důvodné pochybnosti budila i procedura, kterou bylo referendum vyhlášeno v regionálním parlamentu, a když potom ústavní soud v Madridu prohlásil, že tento krok odporuje základnímu zákonu země, bylo na šlamastyku zaděláno.
Napětí vyhrotila policie, která se sice řídila zákonem, když se snažila konání referenda zabránit, ale v řadě případů její brutální zákroky vyvolaly další sympatie vůči separatistům. Někteří z jejich vůdců byli zatčeni, jiní volili dobrovolný exil.
Separatismus bez nezávislosti
Na druhou stranu se začalo ukazovat, že prosazení nezávislosti by se neobešlo bez značných ekonomických nákladů, protože četné i nadnárodní firmy ohlásily, že pro své investice raději přesunou své sídlo z Barcelony či jiných katalánských měst do spolehlivějších teritorií.
Řešení situace bylo nutno hledat jinde než na pouličních manifestacích, kde se střídali stoupenci separatistů, či naopak zastánci udržení společného španělského státu.
Proto nakonec byli všichni ochotni přijmout řešení v podobě prosincových voleb do regionálního katalánského parlamentu. Ty však jen potvrdily rozdělení katalánské společnosti. Většinu poslaneckých křesel sice získali separatisté, ale jen díky větší váze venkovských obvodů, protože v celku většina odevzdaných hlasů byla pro společný stát.
Obhájci samostatného Katalánska se dostali do těžko řešitelné situace. Jejich neformální vůdce Carles Puigdemont tento týden z bruselského exilu navrhl jako svého nástupce do čela katalánské vlády Jordiho Sáncheze, který však nemůže osobně složit přísahu v parlamentu, což je podmínkou přijetí funkce, protože dosud sedí ve vyšetřovací vazbě.
Premiér vlády v Madridu Mariano Rajoy celý nápad označil za bláznivý. Podle Enrica Hernándeze z katalánského listu El Periódico separatistům nezbývá než se tvářit, že budou mít vládu republiky, která neexistuje, takže tu budeme mít i nadále separatismus, ale bez nezávislosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.